LETIŠTĚ PODHOŘÍ, ÚSTÍ NAD LABEM

SOBOTA 31. SRPNA 2019 - 10:00 - 17:00

Ústecké nebe plné letadel

Tradiční letecký den,  chystá Aeroklub Ústí nad Labem ve spolupráce s Veritas Consulting, s.r.o. za významného přispění Ústeckého kraje, města Ústí nad Labem a ústeckých patriotů.

Moc si vážíme podpory nejen kraje, města a našich partnerů, díky kterým můžeme obohatit kulturní život města a vrátit tradici leteckých dnů pod názvem ” ÚSTECKÉ NEBE PLNÉ LETADEL”. Akci chystáme jako parta ústeckých patriotů z různých odvětví od letectví, sportu, reklamy až po zábavu. Společným úsilím chceme připravit slušnou akci pro celou rodinu, která se zakotví v programu akcí a stane se nedílnou součástí tradičních oslav města. Budeme rádi pokud dorazíte s celou rodinou a stanete se tak součástí nové tradice. Dejte nám vědět co byste rádi viděli, co byste rádi zlepšili. Rádi se pokusíme vám den na ústeckém letišti udělat co nejpříjemnější.

Dny

:

Hodiny

:

Minuty

:

Vteřiny

PROGRAM ROKU 2019

Ukázka POLICIE ČR
Ukázka Hasičského záchraného sboru
Ukázka techniky Integrovaného záchraného systému
Ukázka letadel aeroklubu Ústí nad Labem
Ukázka letů letadel I světové války
Simulovaný souboj letadel I. světové války s pyro efekty
Předvedení vojenského záchraného vrtulníku

Vyhlídkové lety aeroklubu
Dětská zóna s kolotoči a dětskými atrakcemi
Občerstvení

Závod vozu TOYOTA s letadlem

Hlavním hostem programu je Eliška Bučková.

Kyvadlová doprava bude tradičně zajištěna z Rondelu Dopravním podnikem města UnL
Parkování za poplatek bude zajištěno přímo na letišti

VSTUP NA AKCI JE ZDARMA

LETADLA PRO ROK 2019

Tato speciální letadla nám přislíbila účast.
Jejich skutečná účast na akci může být ovlivněna počasím v den akce.
Pořadatel si vyhrazuje právo na změnu programu.

Jakovlev Jak-3 (ruskyЯк-3)

byl sovětský stíhací letoun vyráběný a nasazený během druhé světové války a považovaný za jeden z nejlepších stíhacích letounů druhé světové války. Stíhací letoun Jak-3 byl oproti svému předchůdci Jak-1 důkladně odlehčen, dostal menší křídlo s menším rozpětím i nosnou plochou, poháněla jej výkonnější verze motoru Klimov M-105 a silnější výzbroj Menší množství strojů Jak-3 z předsériové výroby bylo nasazeno v době bitvy u Kurska, kde svou obratností i výkony v malých výškách převyšovaly stroje protivníka. Ovšem skutečné sériové stroje Jak-3 přicházely k bojovým jednotkám až na jaře 1944. Jako nejvyšší ocenění kvalit Jaků 3 nepochybně slouží i skutečnost, že si jej do výzbroje vybrali příslušníci francouzské stíhací jednotky Normandie-Němen, bojující po boku sovětských spojenců na východní frontě (jeden z originálních strojů s nimiž se „Normandie-Němen“ po válce vrátila domů, který se dodnes zachoval ve sbírkách francouzského Musée de l’air et de l’espace, je světovým unikátem). Historie tohoto bezesporu zajímavého a výkonného stroje nekončí ani v současné době. Rusko je v omezené kusové výrobě (s americkými motory) vyrábí pro solventní sběratele ještě dnes. 

Jakovlev Jak-18 (V kódu NATO “Max”)

byl sovětský cvičný letoun, který byl ve svých pozdějších obměnách užíván i k jiným účelům. JAK 18t  představuje radikálně přepracovanou konstrukci původního JAK 18. Letadlo je čtyřmístné, přičemž posádka sedí za sebou v uspořádání 2+2. Letadlo bylo původně vyvinuto pro Aeroflot, pro výcvik pilotů, zachovává si však akrobatické vlastnosti svého předchůdce a je jednoduché na pilotáž. 

Fokker D.VIII (též Fokker E.V)

byl německý jednomístný stíhací jednoplošník používaný v první světové válceněmeckým a v poválečném období především také polským armádním letectvem. Jeho konstruktérem byl Reinhold Platz a vyráběl se v továrně Fokker od července roku 1918Celkem bylo vyrobeno 289 strojů všech verzí a některé z nich se dostaly do výzbroje armád teprve po válce. 8 letounů (dle jiných zdrojů 4) používala polská armáda ve válce proti Ruské sovětské federaci v letech 191920. Jedno z letadel Rudá armáda ukořistila a používala až do léta roku 1920. Některé stroje skončily v NizozemskuItáliiJaponskuUSA nebo v Angliijako válečná trofej, ale nejvíce letadel bylo zničeno krátce po uzavření příměří. Autentický exemplář trupu D.VIII je uchován v expozici Caproni Museum v italském Tridentu.

Nieuport 12 

byl francouzský dvoumístný průzkumný dvouplošník vyráběný od roku 1915.

Nieuport 12 létal nejen ve francouzských vzdušných silách, ale i v britských Royal Flying Corps a Royal Naval Air Service a v italském a ruském letectvu.Verze se silnějším motorem Clerget 9B o výkonu 130 k byla označována jako Nieuport 12bis V menších počtech byly vyráběny z Nieuportu 12 odvozené typy Nieuport 13B (cvičný letoun s motorem Le Rhône 9C o výkonu 80 k) a Nieuport 14 s motorem Hispano-Suiza o výkonu 150 nebo 175 k.

Pfalz E.I:

Německá, Ale Vlastně Francouzská Stíhačka Z Roku 1914

Francouzská letecká továrna Morane Saulnier vznikla v roce 1911 a začala vyrábět letouny označené Morane-Saulnier Type H. O dva roky později v roce 1913 zakupuje její licenci německá továrna Pfalz. V tomtéž roce kupují licenci i čeští bratři Čihákové a v Pardubicích staví identické letadlo pod názvem Rapid. A tak je záhada tří jmen vyřešena – jeden typ letadla létal pod třemi názvy.

Tento jednomístný letoun vyrobený firmou Morane Saulnier vzlétl poprvé roku 1913 a mezi francouzskými piloty dosáhl velké obliby. Na počátku války objednalo francouzské ministerstvo války 26 letounů M-S Type H, které byly vyzbrojeny jen osobními zbraněmi pilotů – revolvery a puškami. Některá letadla sloužila i ve Velké Británii.

Většinu letadel typu H poháněly rotační motory Gnome nebo Le Rhône o výkonu 60 kW (80 k), stejné jednotky používaly i německé licenční Pfalzy E.I. Továrna Pfalz poté pokračovala v dalším vývoji letounu, který do roku 1916 došel do verze Pfalz E.III, kterou již poháněl německý rotační devítiválec Siemens-Halske SH I o výkonu 82 kW (110 k).

Morane-Saulnier BB 

byl dvouplošný pozorovací letoun s dvoučlennou osádkou vzniklý ve Francii v době první světové války, a užívaný převážně britským Royal Flying Corps. Jednalo se o konvenční dvouplošník s jednokomorovým systémem vzpěr a pilotem a pozorovatelem sedících v otevřených kokpitech tandemového uspořádání. Původní zakázka zněla na 150 kusů poháněných rotačními motory Le Rhône 9J o výkonu 110 hp, ale jejich nedostatek vedl k tomu, že většina z 94 nakonec vyrobených letounů měla instalovány motory Le Rhône 9Co výkonu 80 hp.

Avia BH-1 

byl československý experimentální a sportovní letoun konstruktérů Beneše a Hajna. Byl to první typ vyrobený v továrně Avia.

Letoun byl koncipován jako dolnokřídlý jednoplošník s tlustým profilem křídel, která byla vyztužena dvěma páry vzpěr, upevněnými k trupu. Podvozek byl pevný záďový. První verzi BH-1 exp (z toho vznikla přezdívka „exprevít“) poháněl řadový vodou chlazený motor Austro-Daimler. Stroj byl jednomístný s otevřeným pilotním prostorem. V trupu byl umístěn i prostor pro cestujícího, ale kvůli slabému výkonu motoru nebyl využit a byl zakryt plechem.

Typ se stal základem pro další vývoj dolnoplošníků v Avii (BH-3BH-5BH-9 a dalších).

V letech 1997 až 2001 postavil Marcel Sezemský letuschopnou repliku BH-1.

FM250 Vampire

je letoun celo-kompozitní konstrukce, vybaven kvalitními komponenty a pečlivě smontován i odzkoušen, aby Vám přinesl radost z létání. Posádce nabízí komfortní, elegantní design, který je ruku v ruce s vynikajícími letovými vlastnostmi a snadnou ovladatelností. FM250 Vampire je jedním z nejlehčích letadel v této konfiguraci na trhu a splňuje požadavky nové kategorie na 600 kg MTOW. FM250 Vampire je perfektní volbou pro sportovní i rekreační létání, pilotní výcvik, a je také ideální vlečnou až do hmotnosti 750 kg kluzáku.

PZL W-3 Sokół 

je polský dvoumotorový víceúčelový vrtulník střední váhové kategorie s čtyřlistým nosným a třílistým tlačným vyrovnávacím rotorem. Vrtulník vyrábí společnost PZL-Świdnik (nyní AgustaWestland Świdnik).

Vrtulník W-3 Sokół je první vrtulník, který byl vyvinut a sériově vyráběn výhradně v Polsku. Jeho vývoj započal v roce 1973. Poprvé vzlétnul 16. listopadu 1979, ovšem ukázaly se jeho nedostatky.[1] Proto došlo k dalšímu vývoji a 6. května 1982 vzlétl další prototyp, který měl zásadní konstrukční změny.[1] Od tohoto data byl také certifikován v Polsku, Rusku, Spojených státech a Německu. Vývoj vrtulníku vycházel ze sovětskéholehkého modelu Mil Mi-2, který byl licenčně v Polsku od roku 1962 vyráběn. Vrtulník se začal vyrábět v roce 1985, ale produkce byla zpočátku nízká. Certifikaci FAR-29 (Federal Aviation Regulations) získal vrtulník v USA v květnu 1993. V prosinci téhož roku byla stejná certifikace udělena také v Německu.

W-3 Sokół je vrtulník klasické koncepce, který využívá dva turbohřídelové motory PZL-10W. Je využíván pro vojenské účely, pro potřeby letecké záchranné služby, služby SAR, jako civilní dopravní vrtulník, pro VIP lety a další účely. V pořadí stý kus byl dokončen v červnu 1996.

VIDEA Z MINULÝCH ROČNÍKŮ

partneři akce:

KONTAKT

Máte-li zájem o spolupráci během akce – stánkový prodej – letecký program, doprovodný program a další. Kontaktujte nás. Rádi se vám ozveme a vymyslíme možný způsob spolupráce. Kontaktujte přímo Milana Elšíka – milan@usteckenebeplneletadel.cz – 604 298 933